Okolí
Okolní Šumava má svým návštěvníkům hodně co nabídnout. V létě si na své přijdou vodáci, příznivci turistiky a cykloturistiky. V zimě lze využít sjezdovek např. v Kašperských Horách či Kvildě. Běžkaři ocení množství tras v okolí. Rádi bychom Vám zde nabídli několik typů na zajímavá místa.
Povydří
Čeňkova Pila leží v nadmořské výšce 670 m a je východiskem výletů naučné stezky Povydří. Povydří je považováno za nejkrásnější a nejromantičtější část Šumavy. Naučná stezka vede hlubokým lesnatým údolím říčky Vydry, po jejím pravém břehu, po pohodlné vozové cestě určené původně ke svážení dřeva, vedoucí buď přímo podél řeky nebo v nevelké vzdálenosti od ní. Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě (které se původně uvolnily z erodujících stěn údolí), čímž vznikají peřeje a množství malých vodopádů. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu.
Trasa naučné stezky ve směru od Čeňkovy Pily většinou mírně stoupá nebo vede po rovině. Pro umocnění zážitku z návštěvy Povydří a z důvodu zabránění střetu okouzleného chodce s cyklistou je na naučné stezce zakázána jízda na kole. Trasa je rovněž sjízdná pro vozíčkáře s doprovodem. Zhruba v polovině trasy se nachází Turnerova chata, nabízející občerstvení a suvenýry. Naučná stezka končí u silničního mostu před Antýglem. K samotnému Antýglu (již mimo trasu stezky) je odtud cca 200 metrů po silnici. Zde je rovněž občerstvení, a také parkoviště a autokemp.
Kašperské Hory
Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 m a je nejvýše položené gotické město v Čechách.
V 15. století zde v provozu téměř 40 větších zlatodolů a řada štol. Zvláštní pozornost věnoval městu král a císař Karel IV., když v letech 1356 – 1366 dal k němu zřídit obchodní silnici do Pasova. Dokladem panovnické přízně je i vystavění královského hradu v blízkosti města. Pevnost, která nese jméno svého zakladatele – Karlsberg – Kašperk (1356 – 1361), sloužila k ochraně zemské hranice, obchodní silnice (Zlaté stezky) i zlatodolů. V roce 1572 mu byl polepšen znak, 1584 získalo titul královského města a k tomu rozsáhlé pozemky včetně lesů. Upadající těžba zlata byla postupně nahrazována obchodem, sklářstvím, dřevařstvím, papírenstvím a chovem dobytka.
Z Kašperských Hor vám doporučím naučnou stezku, která je dlouhá asi 7,5 km a její název je Cesta zlatokopů.
Rejštejn
Zpočátku tvořil Rejštejn spolu s Kašperskými Horami jednu obec, která měla pečeť a znak už v předhusitské době. Rejštejn vděčí za svůj vznik úspěšnému rýžování a dolování zlata. Postupem času získala osada relativní samostatnost. Úplné osamostatnění nastalo až v roce 1584, když Rudolf II. Povýšil Rejštejn na královské horní město a dal mu stejná práva, jako v té době měly Kašperské Hory. Dolní Rejštejn získal rovněž právo používat původní pečeť a znak (platných dříve pro obě sídla). Pokles těžby v 17. století a odchod mnohých horníků způsobily stagnaci ve vývoji. Jisté oživení obci přineslo zakládání skláren a využívání velkého bohatství okolních lesů.
Horská Kvilda
První zmínky o osídlení v této oblasti pocházejí z poloviny 14. století, kdy tudy vedla známá Zlatá stezka do Pasova. Mezi hlavní zdroje obživy tehdejších obyvatel patřila těžba dřeva a rašeliny, zemědělství, sklářství a hamernictví, ale také rýžování zlata, po kterém dodnes zůstaly na obou březích Hamerského potoka kopečky písku (tzv. sejpy).
V dobách největšího rozvoje Horské Kvildy zde žilo až 600 obyvatel, ovšem největší zlom ve vývoji obce znamenala druhá světová válka a především poválečný odsun německého obyvatelstva.
Současná Horská Kvilda je především známé a vyhledávané turistické středisko, kde se kříží letní turistické trasy a cyklotrasy a zimní běžecké stopy.
Kvilda
Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. Je nejvýše položenou obcí v ČR (1065 m n. m.), ležící uprostřed nádherných Šumavských plání.
Velký vliv na osídlování zdejší krajiny měly obchodní stezky především Zlatá stezka. Význam Horní zlaté stezky postupně rostl, proudilo po ní nejen zboží, ale i myšlenky, kultura a kolonisté, kteří osídlovali pohraniční hvozd. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření, víno a opačným směrem hlavně obilí, slad, chmel, med, vlna, kůže a mnoho dalších, zejména zemědělských produktů. Ves Kvilda vzniká podél této cesty pravděpodobně v 15. , spíše pak v 16. století.
Koncem 18. století, kdy provoz na Horní zlaté stezce pomalu utichl, vstupují na scénu, přímo v katastru obce nová řemeslná odvětví, hamernictví a sklářství, samozřejmě vedle chudého horského zemědělství a řemesel navazujících na těžbu a zpracování dřeva. V tomto období vyrábějí své výrobky tři sklářské hutě. Na ně později navazuje výroba proslulých podmaleb na skle provozovaná rodinou Verderberů. Světově známým podnikem se stala pila na zpracování rezonančního dřeva, založená roku 1820 Petrem Strunzem. Na Kvildě jsou v provozu další pily, truhlářství, soustružny dřeva, výroby lyží, řezbářství. Výroba šindele a dřevěného drátu nechybí snad v žádné chalupě.
Do hospodářského života významně zasáhly katastrofální vichřice v letech 1868, 1870 a 1872, které způsobily rozsáhlé polomy a následně i kůrovcovou kalamitu. Tzv. „broučková doba“ znamenala pro obyvatelstvo mnoho pracovních příležitostí a tím období hojnosti a všeobecného rozvoje. Toto období zpracoval ve svém románu „V ráji šumavském“ Karel Klostermann.
Modrava
Obec Modrava leží v nadmořské výšce 985 m a je tvořena třemi původními osadami, které se jmenovaly Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov.
Modrava vznikla jako rybářská osada. První dochovaná zmínka o Modravě se datuje do roku 1614 a je spojena s pronájmem velice dobře zarybněného Modravského potoka. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů.
V letech 1799 - 1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Délka kanálu je 14,4 km.
S novou orientací je spojena také výstavba sídla Březník (Pürstling), které je hlavním dějištěm románu spisovatele Šumavy Karla Klostermanna - Ze světa lesních samot.
V roce 1924 byla nákladem 1 041 500 Kč postavena jedna z dominant obce historická chata Klubu Českých turistů - Klostermannova chata. Jejím projektantem je slavný architekt Bohuslav Fuchs.
Srní
Obec byla založena dřevaři počátkem 18. století, se kterými byla sepsána smlouva o odprodeji pozemků. Jméno Srní dostala obec údajně podle toho, že se zde zdržovalo velké množství srnčí zvěře. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem.
Také nejvýznamnější stavební památka kostel Nejsvětější Trojice má stěny částečně kryty šindelem. Byl postaven v letech 1804 až 1805 místo původního dřevěného kostelíka z roku 1788.
Na dosud dochované Klostermannově chalupě často pobýval u příbuzných spisovatel Karel Klostemann, který je známý velkou láskou k Šumavě. Srní a jeho okolí se tak stalo dějištěm některých jeho povídek a románů.
